07.08.2018 22:06
Nezbytná součást každého fotbalového mužstva, která je v mnoha případech schopna vyhrávat, ale také točit opačným směrem kormidla v zápasech. V Šumperku to v letošním ročníku bylo poněkud rozpačité s činností právě v této oblasti. Dietos střídaly světlé a nadějné okamžiky s těmi, které naprosto bili do očí. Základní pochybení jim tak několikrát ztížilo situaci v utkání a odčinění předchozích nezdarů a chyb muselo být vykoupeno tvrdou prací stojící síly, které pak mohly v některých utkáních chybět.
Trenér Kolařík k tomu dodává: ,,Do ideálu to mělo daleko. Hlavní faktor tkvěl v počtu omluvenek, které se k danému utkání vždy vztahovaly, čímž se museli na jednotlivých pozicích hráči více točit. A že to kolikrát bylo daleko častější, než na pověstném kolotoči. Stávalo se nám, že na hřišti se objevovalo buď méně či naopak více hráčů, z čehož pramenily fauly a další chyby. Pozitivem je, že jsme nedostali žádný touchdown a zablokolovali jsme hodně pokusů o kop. Ohledně našich kopů jsme na tom byli tak, že nás před sezónou doplnil nový kopáč a na samém začátku to nebylo úplně ono. Ovšem ke konci sezóny šli jeho výkony nahoru a věřím, že tuto laťku bude stále zvedat a budeme se na něj moci spolehnout.‘‘
Samostatnou kapitolou je pak účinkování nových tváří v šumperské kabině a dohromady jich v letošní sezóně bylo celé kvarteto. Dva z nich ofenzivní lajnaři Kubík a Uhrin, poté hráč defenzívy Radomír ´´Ráďa´´ Bureš, celou čtyřku pak doplnil univerzál Křenek. Nejvíce pozornosti si pro sebe uzmul právě Radomír Bureš, který od prvního utkání raketově vlétnul do sezóny, a jeho statistiky na konci celého ročníku mluvily jasnou řečí. Tým se o něj v důležitých momentech mohl opřít a stal se jedním z pilířů zadních řad, což je na nováčka rozhodně obdivuhodný počin. Druhým v řadě, který si schoval trošku slávy pro sebe, byl Lukáš Křenek, u nějž byla vidět čirá radost a nadšení pro hru. Tento svěží vítr, jenž zúročil své roky na trávních klasické kopané, byl vidět hlavně ve special teamu a jeho kopací technika byla znát. Své si ale odpracoval také v útoku, aby se pak nakonec dočkal prvního šestibodového zápisu v kariéře v utkání proti PBP 2 v zápase play-off. Hráči debutující zvláště v ofenzivní linii to mají vždy těžké, protože tyto pozice jsou rozhodně jedny z nejtěžších a jsou na ně kladeny ty nejvyšší nároky. Nutno dodat, že se s ní porvali oba z hráčů statečně, ale přeci jen daleko pevnějším a stabilnějším prvkem byl František Kubík, kterého na rozdíl od Jana Uhrina poslouchala daleko více tělesná schránka.
Hodnocení na adresu nováčků ze strany hlavního trenéra je následující: ,,Určitě ani jeden se neztratil a každý z nich týmu něco dal. Ráďa Bureš si zapsal z pozice obránce dva touchdowny a několik klíčových zákroků. Franta Kubík posílil ofenzivní linii, ale z počátku se malinko hledal. Postupně šly jeho výkony nahoru a zařadil se k jednomu z pilířů ofenzívní linie. Do budoucna bych rád sázel na atletické dispozice a rychlost dalšího z lajnařů Honzy Uhrina. U Lukáše Křenka věřím, že mu vydrží jeho chuť do fotbalu a potvrdí svoji důležitou roli v útoku, kterou si dokázal během letošní sezóny získat.‘‘
Nejlepší nováček za rok 2018: Radomír Bureš
Autor: mik, Foto: Stanislav Badal, Petr Koval
